|
|
Méně běžné metabolity hormonálních steroidů ve fyziologii a patofyziologii člověka.
Máčová, Ludmila
Méně běžné metabolity hormonálních steroidů ve fyziologii a patofyziologii člověka Není tomu dlouho, co byly méně běžné metabolity steroidů považovány za pouhé degradační produkty steroidního metabolismu. Až v posledních desetiletích se ukazuje, že se tyto látky, vyskytující se v lidském organismu v nanomolárních koncentracích, zapojují do regulace fyziologických pochodů v organismu, jako je např. regulace imunitní odpovědi, termoregulace, rozvoj onkologických onemocnění nebo účinky proti majoritním steroidům. Práce v úvodu podává přehled o dosud publikovaných poznatcích zabývající se méně běžnými metabolity steroidů. Vlastní experimentální část se opírá o dílčí studie, jejichž cíle byly voleny takovým způsobem, aby pomohly objasnit aspoň některé z chybějících mezičlánků ve složitém mechanismu účinků steroidních hormonů na lidský organismus. Vzhledem k nanomolárním koncentracím sledovaných steroidů bylo nutné použít velice citlivých a specifických metod jaké představují raioimunoanalýza (RIA), plynová chromatografie spojená s hmotnostní spektrometrií (GC-MS) a vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC). V případě metabolitů 16α-hydroxy- dehydroepiandrosteronu a 7-oxo-dehydroepiandrosteronu se podařilo vyvinout a statisticky zhodnotit dvě nové RIA metody, které pro svou rychlost, relativní...
|
|
|
Méně běžné metabolity hormonálních steroidů ve fyziologii a patofyziologii člověka.
Máčová, Ludmila
Méně běžné metabolity hormonálních steroidů ve fyziologii a patofyziologii člověka Není tomu dlouho, co byly méně běžné metabolity steroidů považovány za pouhé degradační produkty steroidního metabolismu. Až v posledních desetiletích se ukazuje, že se tyto látky, vyskytující se v lidském organismu v nanomolárních koncentracích, zapojují do regulace fyziologických pochodů v organismu, jako je např. regulace imunitní odpovědi, termoregulace, rozvoj onkologických onemocnění nebo účinky proti majoritním steroidům. Práce v úvodu podává přehled o dosud publikovaných poznatcích zabývající se méně běžnými metabolity steroidů. Vlastní experimentální část se opírá o dílčí studie, jejichž cíle byly voleny takovým způsobem, aby pomohly objasnit aspoň některé z chybějících mezičlánků ve složitém mechanismu účinků steroidních hormonů na lidský organismus. Vzhledem k nanomolárním koncentracím sledovaných steroidů bylo nutné použít velice citlivých a specifických metod jaké představují raioimunoanalýza (RIA), plynová chromatografie spojená s hmotnostní spektrometrií (GC-MS) a vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC). V případě metabolitů 16α-hydroxy- dehydroepiandrosteronu a 7-oxo-dehydroepiandrosteronu se podařilo vyvinout a statisticky zhodnotit dvě nové RIA metody, které pro svou rychlost, relativní...
|
|
|
Auxologické aspekty pacientů s kongenitální adrenální hyperplázií.
Petzoldová, Barbora ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Hníková, Olga (oponent)
Kongenitální adrenální hyperplázie (CAH) při deficitu enzymu 21 - hydroxylázy patří mezi jednu z nejčastějších vrozených endokrinopatií. Tato porucha je spjata s řadou komplikací, které jsou zapříčiněny buď samotným onemocněním, nebo neadekvátní léčbou. K pozdním následkům této poruchy patří především snížená finální výška. Mezi typické nálezy patří nedostatek kortizolu, nadbytek adrenálních androgenů, případně nedostatek aldosteronu a virilizace zevního genitálu u novorozených dívek. Nadbytek androgenů je příčinou virilizace u dívek, urychlení růstu, zrychlené kostní maturace a předčasného uzávěru epifyzárních růstových štěrbin u obou pohlaví. Pacienti jsou odkázáni na celoživotní léčbu glukokortikoidy, která má však řadu vedlejších účinků. Mezi nejčastější patří zpomalení růstu a obezita. Cílem diplomové práce bylo zhodnocení úspěšnosti realizace genetického růstového potenciálu s přihlédnutím k dodržování léčebného režimu a analýza auxologického profilu pacientů s CAH. Práce je zaměřena především na analýzu tělesné výšky, lineární proporcionality, hmotnostních parametrů, tělesného složení, distribuce tělesného tuku, robusticity kostry a tělesné stavby. V rámci diplomové práce bylo provedeno antropometrické vyšetření 30 pacientů s CAH. 25 pacientů bylo již po ukončení růstu (ve věku 16,4 - 44,5...
|
|
|
Méně běžné metabolity hormonálních steroidů ve fyziologii a patofyziologii člověka.
Máčová, Ludmila ; Hampl, Richard (vedoucí práce) ; Rauch, Pavel (oponent) ; Černý, Ivan (oponent)
SOUHRN Disertační práce je zaměřena na vybrané, dosud neřešené otázky úlohy méně běžných steroidů a také SHBG, jakožto spojovacího článku tří endokrinních systémů. Zodpovězení těchto otázek může pomoci porozumění složitému mechanismu působení těchto hormonů na lidský organismus. Práce se opírá o pět autorských a spoluautorských studií publikovaných většinou v zahraničních impaktovaných časopisech. V případě metabolitů 16α-OH-DHEA a 7-oxo-DHEA byly práce (Zamrazilová et al., 2007; Kazihnitková et al., 2007) zaměřeny na vývoj vyhovujícího metodického přístupu, neboť do té doby používané metody vykazovaly nízkou citlivost a specificitu. Podařilo se nám vyvinout a statisticky zhodnotit nové RIA metody, které pro svou rychlost, relativní ekonomickou nenáročnost a vyhovující statistická kritéria je možné použít při dalších výzkumných činnostech i v rutinní praxi. Nové metody jsme zároveň využili ke stanovení metabolitů u statisticky významného vzorku zdravé lidské populace, čímž se nám podařilo určit fyziologické rozpětí hodnot. V další studii (Zamrazilová et al., 2010) jsme se zaměřili na vztahy vybraných steroidních metabolitů a SHBG u pacientů s CAH. Předpokládali jsme, že SHBG může vedle AD a 17-OH-P figurovat jako nesteroidní laboratorní ukazatel odrážející účinnost substituční léčby těchto pacientů. Náš...
|
host ::
RSS.